Historie mohelnického betlému započala původně událostmi ve městě Bruntál díky osobě děkana Františka Martinka a lidového řezbáře Josefa Nedomela (*9.11.1909 +21.5.1990) ze Starého města u Bruntálu.
Josef Nedomel v roce 1958 vyřezal maketu křižlického vodního mlýna, vzal jej do bruntálského kostela a po mši jej postavil na oltář. Zdejší kněz František Martinek (+1973) byl nadšen. Slovo dalo slovo a tak vzniklo nejen dlouholeté přátelství ale i skvělé a velkolepé dílo jakým je a zůstává bruntálský betlém.
V září roku 1962 byl komunistickému režimu nepohodlný děkan František Martinek z Bruntálu do Mohelnice. O Vánocích roku 1962 v mohelnickém kostele sv. Tomáše Becketa poprvé stavěl betlém, který byl tehdy různorodý a poskládaný ze tří betlémů. Ke zdejšímu původnímu sádrovému přidal betlémy ze dvou dalších kostelů.
Po přeložení do Mohelnice se děkan Martinek s řezbářem Nedomelem domluvili, že řezbář bude vyřezávat betlém i pro Mohelnici. Ve zdejším kostele byly tehdy jen malé jesličky a pana faráře napadlo, že by nebylo špatné vytvořit nový betlém i pro mohelnický kostel. Od té doby rok co rok putovaly ze Starého Města u Bruntálu do Mohelnice nové přírůstky do kolekce zdejšího betléma.
Od roku 1959/60, na 42 m2 v kostele sv. Tomáše Becketa v boční kapli sv. Anny se Vyskytují objekty, které jsou i v Bruntále, hrady Bouzov a Karlštejn, farnost (dnešní mohelnické muzeum) a kostel sv. Tomáše Bekceta z Mohelnice, dřevěná zvonička v Rudolticích u Sobotína, Kramerova vila, která stojí nad hrází přehrady ve Znojmě, budova mlýna v Křižlicích. Jednou z postaviček je i autoportrét tvůrce. Jedná se o mlynáře nesoucího pytel mouky – „Mlynář“ bylo partyzánským pseudonymem Josefa Nedomlela.
Bylo zde v plasticky členěné krajině původně 16 budov, 24 lidských figur o výšce od 15 do 22 centimetrů, ale také 42 oveček. V údolí se točil vodní a na kopci větrný mlýn a pes obíhal kolem stáda. Poslední dílka Josefa Nedomlela, jsou Svatá rodina, průvod Tří králů s nezbytným slonem, a velbloudem.
Josef Nedomel se věnoval tvorbě betléma až do své smrti v roce 1990. Následně po delší pauze se od roku 2003 ujal dalšího rozšiřování jeho syn František.
František Nedomel vzpomínal: „Na dílo svého otce vlastně svým způsobem navazuji a také na to, co jsem už kdysi dělal, a otci jsem tenkrát s betlémem pomáhal. Začal jsem před vojnou a pokračoval nějaký čas po vojně. Dlouho jsem přemýšlel o tom, obohacovat otcovo dílo o pohyblivé figurky. Zvažoval jsem ten nápad ze všech stran. Musel jsem ale dbát na to, abych zachoval otcův „řezbářský rukopis“ a přitom do nových figur vložit také něco svého. Začal jsem s pěti figurkami muzikantů. Ty chtěl původně vyřezat otec, když se byl v roce 1988 na svůj betlém v Mohelnici podívat. K práci, které věnoval bezmála třicet let, se již nedostal a o dva roky později zemřel. A tak jsem se do toho pustil já“.
Figurky Františka Nedomlela se liší od figurek jeho otce Josefa tím, že samy dělají nějaký pohyb, když figurky Josefa Nedomlela, jsou upevněny na pás, který s nimi pohybuje.
František vyřezal z lipového dřeva především různé sekce v pohybu:
- pět hrajících muzikantů (2003) – zaplatilo Město Mohelnice
- dva chasníky řezající dřevo obloukovou pilou (2006)
- dva chasníky u rumpálu (2007)
- selský chlév – 3 figury v pohybu (2008)
- tři páry tančících dětí (2009)
- funkční zvoničku se zvoníkem a jeho vnučkou s kočičkou v náručí (2010)
- kolářství Josefa Nedomlela – 4 figury (2012)
- 4 chasníky přivážející na trakařích do větrného mlýna pytle s obilím (2013)
- vodní hamr – kovárnu – 4 figury kovářů (2014)
- dědečka s babičkou sedící pod lípou, hlídající své vnoučata (2015)
- 6 dětí skotačících na houpačkách, houpacím koni a s obručí (2015)
- 16 darovníků, kteří se u jesliček klaní Ježíškovi (2016)
- bednářství a pivovar – celkem 12 figur v pohybu (2017)
- tkalcovskou dílnu – 8 figur v pohybu (2018)
- kostel svatého Stanislava (nechal za své peníze postavit arcibiskup a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou Antonín Brus – mohelnický rodák (2019).
- postavu velmistra Antonína Bruse, jak se klaní Ježíškovi u jesliček (2019)
- dřevěný malovaný paraván se 7 kusy plastik v 3D rozlišení: hrad Mírov, původní poutní místo Vřesová Studánka, stará rozhledna na Pradědu, zámek Úsov, Svatý Kopeček, katedrála sv. Václava a arcibiskupský palác v Olomouci (2019)
- kostel svatého Stanislava (ten nechal za své peníze postavit nejvýznamnější mohelnický rodák Antonín Brus, arcibiskup a velmistr Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou), postavu velmistra Antonína Bruse u jesliček (2020)
- rodný dům Josefa Nedomlela ve Víchové nad Jizerou a 3 mohelničtí skauti nesoucí „Betlémské světlo“ k jesličkám (2021)
- historická pekárna v pohybu a dvě postavy a 2 postavy v civilu, které přináší Ježíškovi do jesliček dárek. Je to dnešní jednatel Radia Proglas – Martin Holík (zakladatel a bývalý ředitel radia Proglas) a ředitel TV NOE Leoš Ryška (2022)
- postavy patronů mohelnických kostelů. Sv. Tomáš Becket (žehnající-nalevo od jesliček) a sv. Stanislav z Krakova (2023)
Pozadí celého mohelnického betlému umístěného na ploše 42 m2 tvořilo až do Vánoc roku 2018 asi 25 ks pěti metrových smrků. Do té doby trvala vlastní stavba mohelnického betlému přibližně 70 hodin v chladném prostředí farního kostela. Po Hromnicích se zase vše muselo řádně rozložit a uschovat.
Betlém od počátku stavěl farář Martinek, který v závěru svého života, když už byl vážně nemocný, přemluvil tehdejšího ministranta pana Pavla Nenkovského, aby se stavbu betléma od něj naučil. Ten pak od roku 1975 pokračoval v každoročním sestavování betléma, avšak znalosti stavby betléma na své nástupce předat nedokázal. Proto pro značnou náročnost stavění je mohelnický betlém od vánočních svátků 2019 vystaven v kapli svaté Anny trvale. Římskokatolická farnost Mohelnice vyjednala u Arcibiskupství olomouckého výjimku, aby bylo možné betlém v kostele vystavovat i mimo dobu vánoční.
Za tímto účelem byly vytvořeny dřevěné plastiky po celém obvodu betlému. Plastiky jsou vyřezány z lipového dřeva a znázorňují pohled na podhůří Jeseníků, který pak pokračuje až do nedaleké Olomouce. Při pohledu na celý betlém (zleva doprava) jde o tyto plastiky (reliéfy) vyřezané dle starých dobových fotografií:
- hrad Mírov
- původní poutní místo na Vřesové Studánce
- stará rozhledna na Pradědu
- zámek Úsov
- Svatý Kopeček
- katedrála sv. Václava v Olomouci
- arcibiskupský palác v Olomouci
František Nedomlel namaloval i celkové pozadí paravánu. Vše je vyřezáno z lipového dřeva, kolorováno a napuštěno sportakrylovým matovým nátěrem. Dřevěné plastiky (reliéfy) zde slouží jako pozadí za celém betlémem. Povrchová úprava je provedena nátěrovou hmotou proti plísním a dřevokazům.
Mohelnický betlém je otevřený celoročně.